V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.
Z 230 doručených odpovědí, mezi kterými odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů. Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.
Táhne výsadba stromů, využívání dešťovky je problém
K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té ale podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.
Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.
Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.
"Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.